Co jsou to indikátoryZákladní informace o indikátorech Analýza materiálových toků Analýza energetických toků Agregované indikátory Indikátory udržitelného rozvoje ČR Decoupling Ekosystémové služby a indikátory Výuka na FHS UKIndikátory udržitelného rozvojeVýzkum indikátorů pro popis a analýzu vztahu člověk – (životní) prostředí není samostatný vědní obor. Výzkumné otázky sestavování indikátorů vycházejí jak z komplexní znalosti daného environmentálního jevu, tak z matematicko-statistických postupů a metod informační teorie. Výzkum je zaměřen na hodnocení zátěže prostředí, ke které dochází při využívání zdrojů – materiálů, energie a území. Teoretickým základem je koncept socio-ekonomického metabolismu, který uvažuje antroposféru za subsystém životního prostředí, jenž je se svým okolím propojen zejména toky energie a materiálů. Je aplikována a rozvíjena analýza materiálových toků (tzv. MFA). V rámci několika navazujících domácích i zahraničních projektů byly sestaveny účty materiálových toků, které poskytují datovou základnu pro odvození agregovaných indikátorů environmentální udržitelnosti. Sledovanými jevy zde jsou např. materiálová náročnost, přenos zátěže způsobené materiálovými toky do zahraničí, dematerializace ad. V rámci analýzy interakcí příroda – společnost se sledují také toky energie. Komplexní informaci poskytuje analýza energetických toků (tzv. EFA), v jejímž rámci se sleduje veškerá energie, kterou má lidská společnost k dispozici. Energetické toky integrují informaci o energii pocházející z fosilních paliv i energii obsaženou např. v lesnické a zemědělské produkci. Sledováním tzv. užitečné energie (exergie) lze rozlišit i různou kvalitu energetických toků. Další směr výzkumu se zabývá interakcemi mezi spotřebou energie a materiálů, způsoby využívání území a biodiverzitou. Nároky lidské populace na území lze vyjadřovat jednak dostupností bioproduktivních ploch pro zajištění ekosystémových služeb a jednak nároky na biologickou produkci. Metodicky jsou tyto přístupy rozvíjené v přístupech ekologické stopy (EF) a přisvojované primární produkce (HANPP). Svorníkem těchto přístupů je pojetí ekosystémových služeb, tedy přírodních procesů umožňujících fungování lidské společnosti. Ve spolupráci s Komisí pro management ekosystémů IUCN se Centrum podílí na rozvoji indikátorů stavu přírody založených právě na ekosystémových službách. Tato výzkumná oblast se odvíjí i od účasti Centra v mezinárodním projektu Millennium Ecosystem Assessment (MA). Všechny tyto koncepty umožňují tvorbu informací indikujících určitou formu zátěže prostředí. Kromě toho skýtají vodítka k sestavení kompozitního indikátoru, který by agregoval vybrané druhy zátěže do jednoho údaje. Probíhají práce na tvorbě indexu Zátěž geobiosféry. Vzhledem ke vzrůstající poptávce po různých agregátních údajích pro účely srozumitelné komunikace s laickou veřejností se tento směr jeví jako slibný, je však teprve na počátku (je nutné hledat metody výběru proměnných, agregačního algoritmu, vážení dílčích složek apod.). Zcela novou a do budoucna perspektivní oblastí je výzkum v oblasti dopadů lidských aktivit na prostředí. Vztah zátěž-dopad však není přímočarý a i v mezinárodním měřítku je výzkum tohoto typu indikátorů nejméně rozvinut. Konečnou snahou v této oblasti je uplatnění poznatků ve sféře praktického rozhodování, tedy využití indikátorů pro posuzování stavu a vývoje životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vedle spolupráce s řadou národních organizací je Centrum členem pracovních skupin OECD a Eurostatu pro MFA a členem odborné platformy Ecological Footprint Network. |
|



Jiří Dlouhý
ve formátu PDF